Věra Klásková

První osobní setkání proběhlo na konzervatoři J. Ježka v roce 1991, kdy jsem k němu začala docházet na hodiny pěvecké interpretace. Ale všimnout si ho člověk musel už dřív, protože jeho zpěv se nedal přeslechnout. Milovala jsem především písničky, které zpíval spolu se Spirituál kvintetem.

Jaký byl podle vás Karel člověk a jaký muzikant?

Karel je podle mne prototypem vrcholně inteligentního a citlivého muzikanta a člověka, osobou obdařenou smyslem pro humor, fantazií, zodpovědností a toužící bez velkých gest předat mladším kolegům něco z toho, co sama umí. Naučila jsem se od něj především to, že pěvecká technika je sice nutná, ale představuje hlavně základ pro celkové vyznění skladby - a interpret by měl do písně vložit rozum i cit, kus duše. Jedině takhle má jeho práce smysl, protože může obdarovávat posluchače něčím vyšším, než je pouhý zvuk. Karel, to je především hlas, hlas obsahující bohatou škálu zvukových a citových odstínů. Takový hlas dělá svět lepším a neměl by umlknout předčasně.

Když jsem po mateřské začínala zase vystupovat a čekal mě první koncert v Praze, Karel mi zničehonic napsal dopis, ve kterém mě přátelsky povzbudil. Prý nikdy nepochyboval, že na to mám, a přál mi, ať tahle práce dělá radost mně i ostatním. Pravé slovo v pravý čas! Naposled jsme se setkali v lednu 2004 po jednom z koncertů S5, kdy jsem mu do šatny vedla představit svého sedmiletého syna. Chlapec byl vykulený, poněvadž o Karlovi hodně slyšel a dvě hodiny ho pozoroval z publika, a najednou proti tomu velkému pánovi, který se na něj usmíval, stojí v zákulisí! Karel synovi k jeho úžasu podal ruku a představil se. Choval se k němu jako k rovnoprávné osobnosti, popovídal si s ním a evidentně se z nadějného mladého člověka radoval. Tuším, že i tento dojem se stal jedním z impulsů k tomu, aby Ondřej začal hrát časem na kytaru a projevovat vlastní nemalý talent. A nyní se podle Karlových nahrávek učí i zpívat! Ani netušíte, jak mě to těší a mučí zároveň. Karel je stále s námi. A určitě to ví - upřímně v to věřím a doufám.

Měli jste nějaké společné plány do budoucnosti, které se bohužel už neuskutečnily?

Chtěla jsem se Karla požádat, aby hostoval na albu "Pod irskou oblohou", jehož natáčení se chystalo na léto roku 2004. Měla jsem pocit, že už jsem muzikantsky dozrála natolik, abych mu byla rovnoprávným protějškem. Leč bohužel, člověk míní...