moderátor Frekvence 1, člen Akademie populární hudby

3/2006

Těch poprvé bylo několik. Jako dítě jsem, jako asi  všichni, slýchal jeho songy z někdejší Hvězdy a četl o něm v jediném hudebním časopise Melodie. Tehdy byl pro mě jednou z mnoha postav tehdejší pop-music. Výrazněji jsem jej registroval jako pubescent např. ze spolupráce s Lenkou Filipovou. To už jsem podrobněji mapoval  vše, co se na hudební scéně odehrávalo. Jeho elvisovská éra v průběhu osmdesátek nešla přehlédnout a hlavně přeslechnout. Shodou náhod jsem tehdy začal vyrážet s partičkou na čundry a tam jsme samozřejmě provozovali hodně muziky od Spirituálů.

Osobně jsem Karla potkal poprvé v samoobsluze na Spořilově, kde jsem bydlel. To jsem netušil, že jej za čas přivítám jako svého hosta v Hudební kavárně na Frekvenci 1. A ne jednou. V první kavárně jsme si povídali o jeho oblíbené muzice, hráli skladby, které si Karel přinesl a osobně pro posluchače vybral.  Po čase jsme se sešli opět v tomto pořadu i s posluchači a Karel hrál a zpíval naživo.

Ve své profesi jsem se setkal s mnohými našimi hvězdami. Karel rozhodně patří k té skupině, na kterou vzpomínám velmi rád. Příjemný člověk bez jakýchkoli zbytečných gest a ozdob. Přišel mi přímý, jasný a přesný, uvěřitelný. Samozřejmě, že po letech v hudební branži už nepotřeboval kolem sebe umělý humbuk, bez kterého se mnoho dnešních "hvězd" neobejde. Byl za sebe a věděl,  kde je jeho místo a co může dát svým příznivcům.

Co se Vám vybaví, když se řekne Karel Zich?

Už jsem naznačil v předchozí odpovědi, ale ještě dodám, že fyzicky bych mu rozhodně neřekl tolik, kolik mu bylo. Prostě z něj vyzařovala jakási spokojenost a klid.

Konkrétní ne, ale rozhodně by mě nikdy nenapadlo, že ho budu zase jen slýchat z jeho hitů v rádiu. Ale právě díky písničkám je tu stále.