moderátor

9/2005

Nevzpomenu si, kdy jsme se poprvé viděli,bylo to určitě někdy začátkem 80.let,tehdy byly v módě estrády ke každé možné i nemožné příležitosti a pro nás to byla docela dobrá možnost výdělku.Konferoval jsem kdejakou oslavu,ples,soutěž,výročí,atd. atd.Karel tam hrál často sám anebo s kapelou. Byla to taková letmá setkání. Odpoledne Smetanova síň, večer Lucerna a o půlnoci ještě tombola na plese v Radiopaláci.Často jsme se potkali dvakrát denně, ale stihli jsme na sebe jen zamávat.

Začátkem 90.let neměli muzikanti práci, módnost estrád nahradila politika.Lidé hltali zprávy a diskuse v televizi, na plesy a oslavy jim nezbyl čas. Já jsem si tehdy vymyslel zábavný jevištní program, navazující na moje televizní pořady. A Karel se mnou a mojí ženou Kateřinou Kalendovou začal jezdit. Zpíval, hrál na kytaru a zúčastnil se i komentování nejrůznějších vynálezů českých kutilů.Bavilo ho to, tehdy to nebyly pro nás otravné zájezdovky, ale příjemná setkávání s lidmi stejné krevní skupiny. Karel mezi nás patřil a nejen na jevišti. Pak se mu ozval dr.Jiří Tichota a nabídl mu,aby navázal na někdejší členství ve Spirituál kvintetu. Věřte mi, že jsem se na Karla vůbec nezlobil,fandil jsem mu a přál mu tuto příležitost. Já sám jsem potřeboval ubrat plyn a pozvolný ústup ze zájezdové činnosti byl tím nejjednodušším řešením.

Co se Vám vybaví, když se řekne Karel Zich?

Zato Karel na plyn šlápnul, rodinné důvody a také jeho vlastní neposednost ho nutily popisovat diář do posledního místa.Pro Karla nebyl problém vyjet ráno zahrát do Popradu na nějaké podnikatelské události, vrátit se večer do Prahy a stihnout ještě ples v Národním domě na Smíchově. Jednou mu u toho při návratu shořelo auto,tak tak stačil vyskočit. Jeho rekord z Prahy do Brna byl pod hranicí hodiny,doufám, že už je to promlčené. A taky se asi neví, že ty jeho ukradené kytary na jednom vystoupení se nakonec našly v nedalekém křoví. Zloději zřejmě pochopili,že by to byla škoda,kdyby Zich neměl na co hrát.

My jsme se naposledy viděli při natáčení reportáže pro Receptář Prima nápadů. Karlovi zemřela maminka,zdědil po ní přízemí vily na Vinohradech a měl spoustu plánů, jak to nové bydlení zvelebit. Byl jsem tam,když v místnostech byla vytrahná podlaha,topení,otlučená omítka. Zahrada byla zanedbaná, hrušeň samá rez a místo trávníku jenom plevel.Povídali jsme si o tom,jak se to do roka změní a byli jsme domluveni na pokračování reportáže. Byl jsem si jist,že to všechno Karel za tři, čtyři roky dokáže. Sršela z něho energie,zakládal novou rodinu a chtěl pro ni udělat první i poslední.

Nikdy nepochopím,proč právě ti,kteří by si nejvíc zasloužili splnění svých přání, do cíle nedojdou.