Dlouhé týdny hudba Karel Zich – text Zdeněk Rytíř Dlouhé týdny sám jsem s pohořím jsou to dlouhé týdny, co s vánkem hovořím o tobě, o tobě. Do údolí zpívám s bílou ozvěnou a pak s každou hodinou vítr přeměřím jedno před ním skrývám s tváří kamennou těm co sedí s rodinou trochu závidím světla v dálce planou snad tam stojí dům nemohu říct nashledanou mlčícím přístrojům. Jsou to dlouhé týdny, dlouhé pohoří jsou to dlouhé týdny, s vánkem hovořím a s ním na tebe vzpomínám snad je to láska, co já znám možná právě v této chvíli sváteční, jsem se zmýlil neboť v ní také sídlí. Dlouhé týdny, dlouhé pohoří jsou to dlouhé týdny, co s vánkem hovořím a s ním na tebe vzpomínám snad je to láska, co já znám možná právě v této chvíli sváteční, jsem se zmýlil neboť v ní také sídlí mé dlouhé týdny. |