Dlouhé týdny

hudba Karel Zich – text Zdeněk Rytíř

Dlouhé týdny sám jsem s pohořím

jsou to dlouhé týdny, co s vánkem hovořím

o tobě, o tobě.

Do údolí zpívám

s bílou ozvěnou

a pak s každou hodinou

vítr přeměřím

jedno před ním skrývám

s tváří kamennou

těm co sedí s rodinou

trochu závidím

světla v dálce planou

snad tam stojí dům

nemohu říct nashledanou

mlčícím přístrojům.

Jsou to dlouhé týdny, dlouhé pohoří

jsou to dlouhé týdny, s vánkem hovořím

a s ním na tebe vzpomínám

snad je to láska, co já znám

možná právě v této chvíli

sváteční, jsem se zmýlil

neboť v ní také sídlí.

Dlouhé týdny, dlouhé pohoří

jsou to dlouhé týdny, co s vánkem hovořím

a s ním na tebe vzpomínám

snad je to láska, co já znám

možná právě v této chvíli

sváteční, jsem se zmýlil

neboť v ní také sídlí

mé dlouhé týdny.