Faunovo pozdní odpoledne hudba J. Hrabánek - text I. Fischer
Pár povadlých, smutných růží stín oděný v kozlích kůžích pár flétnových škál pláč, smích a tak dál tón, jako když pták tiše vzlétá cár mlhy prý jako šál. Tohle všechno mi dal včera k večeru Faun šedivý v tváři kde se vzal tu se vzal jako mrzutý klaun a tiše hrál. Zpíval o tanci víl ale mátožný byl jak motýl v září taky chvěl se mu hlas jak se tenčí ten čas každému z nás bude třást jednou v stáří léty i ten strom zpráchniví. Tohle všechno mi dal včera k večeru Faun šedivý v tváři kde se vzal tu se vzal jako mrzutý klaun a potichu hrál. O tom, že je to tak že jdou roky a pak pak přijde stáří vlasy posype sníh ať jsi žebrák či mnich a nebo král. A pak byl zas ten tam nevím jak, nevím kam prostě zmizel jak dým a ta písnička s ním a mně teď schází chodím zahradou sám a sám sebe se ptám kdopak byl ten pán. Snad jen optický klam třeba pohly se tam jen lístky v mlází ale v cihlových zdech přesto dál rudne mech a padají dál povadlé plátky růží dál padají, padají. |