Faunovo pozdní odpoledne

hudba J. Hrabánek - text I. Fischer

Pár povadlých, smutných růží

stín oděný v kozlích kůžích

pár flétnových škál

pláč, smích a tak dál

tón, jako když pták tiše vzlétá

cár mlhy prý jako šál.

Tohle všechno mi dal

včera k večeru Faun

šedivý v tváři

kde se vzal tu se vzal

jako mrzutý klaun

a tiše hrál.

Zpíval o tanci víl

ale mátožný byl

jak motýl v září

taky chvěl se mu hlas

jak se tenčí ten čas

každému z nás

bude třást jednou v stáří

léty i ten strom zpráchniví.

Tohle všechno mi dal

včera k večeru Faun

šedivý v tváři

kde se vzal tu se vzal

jako mrzutý klaun

a potichu hrál.

O tom, že je to tak

že jdou roky a pak

pak přijde stáří

vlasy posype sníh

ať jsi žebrák či mnich

a nebo král.

A pak byl zas ten tam

nevím jak, nevím kam

prostě zmizel jak dým

a ta písnička s ním

a mně teď schází

chodím zahradou sám

a sám sebe se ptám

kdopak byl ten pán.

Snad jen optický klam

třeba pohly se tam

jen lístky v mlází

ale v cihlových zdech

přesto dál rudne mech

a padají dál

povadlé plátky růží

dál padají, padají.