Zápalka plápolá

hudba Karel Zich – text Michal Bukovič

Bloudím po ztichlém náměstí

kráčím za hlasem

mé kroky slábnou – tvých tu slyším víc než dost

můj náramek jsi sundala ze zápěstí

kdysi před časem

a s ním naši lásku pohltila minulost.

Zápalka plápolá

ve větru málem nezasvítí

když na průčelích domů hledám stíny tvé

oheň do tmy plápolá

a člověku se při tom zdá

že se někde blízko skrýváš a já nevím kde.

Mívali jsme několik dobrých nápadů

každý z nich byl náš

pak ale náhle všeho bylo víc než dost

když tě láska připraví o náladu

už ji nepoznáš

tak dneska máme svou soukromou přítomnost.

Zápalka zvolna pohasíná

ve tmě ztrácím směr

život je krásný, někdy ale není fér.

Zápalka plápolá

v prudkém větru málem nezasvítí

když na průčelích domů hledám stíny tvé

zatímco zápalka plápolá

člověk tvou přítomnost přímo cítí

někde blízko se skrýváš a já nevím kde

co z toho, že plápolá

v srdci tvém se láska stěží vznítí

od zápalky, která neví o co jde.