Zápalka plápolá hudba Karel Zich – text Michal Bukovič
Bloudím po ztichlém náměstí kráčím za hlasem mé kroky slábnou – tvých tu slyším víc než dost můj náramek jsi sundala ze zápěstí kdysi před časem a s ním naši lásku pohltila minulost.
Zápalka plápolá ve větru málem nezasvítí když na průčelích domů hledám stíny tvé oheň do tmy plápolá a člověku se při tom zdá že se někde blízko skrýváš a já nevím kde.
Mívali jsme několik dobrých nápadů každý z nich byl náš pak ale náhle všeho bylo víc než dost když tě láska připraví o náladu už ji nepoznáš tak dneska máme svou soukromou přítomnost.
Zápalka zvolna pohasíná ve tmě ztrácím směr život je krásný, někdy ale není fér.
Zápalka plápolá v prudkém větru málem nezasvítí když na průčelích domů hledám stíny tvé zatímco zápalka plápolá člověk tvou přítomnost přímo cítí někde blízko se skrýváš a já nevím kde co z toho, že plápolá v srdci tvém se láska stěží vznítí od zápalky, která neví o co jde. |